Před 31 lety, jsme se s rodinou přistěhovali do Týna a následně získali byt na novém Hlineckém sídlišti. Většinu obyvatel sídliště tvořily mladé rodiny s malými dětmi, všechno bylo nové, dobře fungovaly obchody a služby, žádné nonstop bary, téměř v každém dvoře bylo pískoviště a hrací prvek, díky malému počtu aut bylo kde parkovat, nová školka a škola přes ulici, Hlinecký les, koupaliště a blízká „alej“ ideální k trávení volného času.
Sídliště zestárlo, rapidně se zvýšil počet aut, která nemají kde parkovat, ubyly služby, stát prodal kulturní dům do soukromých rukou a přibyly nonstopy, změnila se skladba obyvatel ale i standard úrovně a vybavenosti veřejných prostor sídliště. Na tuto skutečnost však město nereagovalo v potřebné míře, ať se to týkalo nedostatečného vyčleňování finančních prostředků na postupnou obnovu dopravní, inženýrské infrastruktury, zeleně a mobiliáře, tak i projektové přípravy na výstavbu nových veřejných prostorů a parkovišť.
Chtěli bychom, aby se lidem na Hlinkách žilo alespoň tak, jako mé rodině před 30 lety a proto budeme usilovat o urychlenou obnovu stávající infrastruktury sídliště, chceme nalézt opětovné využití Společenského domu ve prospěch obyvatel sídliště, zrealizujeme výstavbu další potřebné infrastruktury i s využitím pozemků za garážemi a nově získané plochy areálu Blanice.
Ing. Petr Rohlena
