Můj příběh v kostce:
Kotka má 6 stran, tak hážu….1 – vyrůstala jsem se v Týně, na střední keramickou školu jezdila do Bechyně. 2 – studium VŠCHT protáhlo pobyt v Praze na 20 let. Přibyl zde manžel a dvě děti. 3 – návrat do Týna, pár pěkných let, práce v MěDDM. 4 – smrt manžela – pár těžších let. 5 – ubyla práce s dětmi, přibyla práce s rodiči. 6 – tak to jsem sama zvědavá
Momentálně jsem:
Místostarostka a zároveň ředitelka polikliniky.
Ale lidé mě taky znají jako:
Lidé mě hodně znají z MěDDM, kde jsem pracovala přes 20 let – takže dodnes na mě občas děti mávají. Mnoho občánků jsem přivítala a i mnoho manželských párů oddala. No a ti starší mě znají jako cvičitelku pobíhající po městě s karimatkou v ruce.
Proč do toho jdu:
Ráda bych, aby se podařilo uskutečnit některé důležité plány, hlavně to, co se nestačilo – například revitalizace Hlinek, Domov pro seniory, opravy silnic…
Čím jsou mi lidovci blízcí:
Jsou pracovití, nemají potřebu se hádat a než aby na problém jen nadávali, snaží se ho vyřešit.
Tohle jsou moje životní hodnoty:
Nesnáším lhaní a plané slibování, snažím se pomáhat tam, kde je třeba.
V Týně se v poslední době opravdu povedlo:
Vyrostla průmyslová zóna s novými výrobními halami a páteřní komunikací. Někdo na ní nadává, někdo s povděkem přijímá. Jenže i to naše malé městečko musí jít s dobou, jinak postupně upadne v zapomnění. Lidé si zvykli vidět jen to špatné a to dobré jako by bylo samozřejmostí – co ta zeleň všude kolem? Bedřichovy sady, „Rybičků louka“, nábřeží, kvetoucí náměstí i kruhové objezdy, cesta kolem Hlinek, cesta po levém břehu Vltavy, lodě plující po řece, kulturní akce na nábřeží a mnoho dalšího. A to je přece všechno pro nás, občany Týna!
A tohle mě naopak trápí a chtěla bych to změnit:
Proč se mnohé věci dělají komplikovaně, když mohly jít snadno? A proč se lidé nedokážou domluvit a komplikují tím druhým život?…patří to sem? Nebo se s tím nedá nic dělat…
Jak vidím Týn v roce 2022:
Docela dobře – samozřejmě se nestihne vše, co se naplánuje, tak jako v životě. Ale pokud se nebudeme sami snažit a dobře pracovat, nikdo z nás nic neudělá.
Moje týnská vize bez hranic:
Sídliště, kde se dá bydlet a zaparkovat, chodníky, po kterých se dá chodit, silnice, po kterých se dá jezdit, obchody, kde se dá slušně nakupovat, odpočinková místa, kde se dá odpočívat a děti si budou mít kde hrát…Týn bude pro lidi, aby se jim tady dobře žilo. Žádné hrady a zámky, ale dobré místo pro život.